Z majáku do doků: Na návštěvě u LMC

Do DOCKu jste se stěhovali z jiných prostor. Co Vám tato změna a nové místo přinesly?

Naším bývalým prostorem byl Lighthouse, který je jen kousek přes řeku, jenže budova už byla stará a spousta věcí nám tam nefungovala. Hledali jsme něco poblíž, aby přesun nebyl takový šok pro kolegy, kteří už jsou u nás třeba přes 10 let, a objevili jsme DOCK. Byl taky u vody, ale úžasný pro nás byl hlavně kampus, takové malé městečko, kompaktní prostor, kde se dá posedět i pracovat venku, a samozřejmě moderní funkční budova.

Stěhování je hodně očistný proces. Využili jste toho ke zbavení se nejen některých věcí, ale třeba i návyků?

Co se týká věcí, tak určitě, přece jen za 16 let na jednom místě se toho nahromadí dost. Ale bylo to taky o kompletním přenastavení mindsetu, protože fungování v Lighthouse bylo úplně jiné, než bylo potřeba nastavit v DOCKu. Prostory tam nebyly přizpůsobené takovému tomu novému normálu, který vznikl kvůli covidu. Někteří lidé si za ty dva roky zvykli na určitý svůj režim a nechtějí se vracet na jedno místo do kanceláře každý den v týdnu, s čímž my jako firma nemáme problém, a DOCK tuto změnu umožnil. Dříve jsme měli každý svůj stůl, teď fungujeme hodně hybridně, na což navazuje i změna návyků. Připravili jsme manuál, jakým způsobem nové kanceláře používat, protože když nemáte to svoje zabydlené místečko, ale sdílíte ho s dalšími, tak to musí být spojeno s nějakými pravidly a doporučeními. Šlo tedy o očištění fyzického stolu, ale i myšlení.

V kancelářích v DOCKu se Vám už podařilo zakotvit. Jak vznikal nápad na jejich fit-out? Reagovali jste na nějaké požadavky nebo nápady zaměstnanců?

Měli jsme jednak představu o tom, co už nechceme a nevyužijeme, a co naopak určitě potřebujeme – například nám v Lighthouse chyběly zasedací místnosti nebo menší focus rooms třeba na vedení videohovorů, ale také jsme si udělali analýzu toho, co by chtěli a využili naši zaměstnanci. Díky tomu jsme zjistili, jak doopravdy pracují, jaké mají požadavky, co by v nových prostorách rádi viděli, nebo naopak na co jsou zvyklí a o co by nechtěli přijít. Vznikl seznam takových nice-to-haves a must-haves, který jsme pochopitelně museli trochu usměrnit – třeba bazén na střeše by opravdu neprošel. (smích) Byl tam třeba i požadavek na firemní školku, kterému jsme vyhovět sice nemohli, ale na druhou stranu přivést si potomka do kanceláře u nás taky není problém – pokud nikoho neruší při práci, tak proč ne. Koresponduje to s naší hodně přátelskou firemní kulturou.

Kdo stojí za návrhem kanceláří a vůbec celým procesem stěhování?

Hledali jsme společnost, která naši situaci vyřeší od začátku až do konce – zanalyzuje, navrhne, zrealizuje, předá v podstatě na klíč. Nakonec jsme se rozhodli pro CAPEXUS, který se toho zhostil velmi dobře. Asi jsme byli náročným klientem, chtěli jsme totiž zachovat pojetí prostoru podle feng-šuej, což jsme měli i v Lighthouse. Sama jsem ani netušila, co to bude znamenat, původně jsem si myslela, že budou stačit kulaté rohy a přírodní materiály. I CAPEXUS musel prvotní návrh předělat podle představ našeho CEO Milana Jasného, který do procesu zapojil také poradkyni pro feng-šuej Kamilu Bajerovou, a nakonec to dopadlo velmi dobře. Nejde jen o ty zmíněné materiály nebo o to, že díky jednomu kaktusu zabráníte vstupu špatné energie, ale o celé rozložení prostoru – například kde má být kancelář CEO, kde recepce… Každý má povědomí o feng-šuej trochu jiné, ale u nás to bylo asi to nejzásadnější, co kanceláře zformovalo.

Našli jste ten správný balanc pro to, aby byl prostor vhodný nejen pro práci, ale i pro setkávání s klienty či kolegy a relaxaci?

Balanc mezi krásným a funkčním jsme určitě hledali, protože podstata jsou pořád kanceláře a mít nádherné místo, ve kterém se nedá pracovat, nedává smysl. Nejde jen o lákání uchazečů a ohromování klientů… V průběhu fungování se vždycky najdou drobnosti, u kterých si řeknete, že by se daly udělat jinak, ale kanceláře splňují účel, jaký jsme chtěli, tedy lidé se sem chodí potkávat,a vznikají tak nápady, které by třeba na nějakém plánovaném meetingu vzniknout nemohly. Umožňujeme práci odkudkoliv, a tím myslíme opravdu odkudkoliv, třeba i ze zahraničí, kanceláře jsou tak jen jedna z možností a záleží hlavně na tom, co chcete dělat. Potkat se s klientem, týmem, v klidu si připravit prezentaci… Na to všechno jsou prostory připravené.

Máte pocit, že od té doby, co jste se přestěhovali, sem mají lidé tendenci chodit častěji než na bývalou adresu? Vnímají nové kanceláře jako benefit?

Podle mě jsou rádi, že nám záleželo na jejich názorech a mohli se zapojit do přípravy toho, jak budou kanceláře vypadat, a vnímají pozitivně, že do nich firma investovala. Pokud sem lidé chodí, i když jim neříkáme, že musí, tak to beru jako důkaz.

Jaké jsou reakce návštěvníků, klientů? Co se jim nejvíc líbí?

Naši klienti se dokonce sami chtějí přijít podívat, protože třeba viděli naše nové kanceláře v médiích. Největší místní „průvodce“ je kolega Milan Myšička ze Sales oddělení, ale i ostatní kolegové jsou pyšní na to, že to tady můžou klientům „předvést“. Nejčastěji návštěvníky upoutají sakury a ptají se, jestli jsou živé. Na to říkám, že sice máme kanceláře věčného jara, ale nejsou. (smích) Já si užívám to, že potajmu pozoruju lidi, jak si ty kanceláře užívají oni.

Máte tady spoustu zeleně. Je to záměr? Má pozitivní vliv na práci?

Určitě. Zeleň v kanceláři má význam i podle feng-šuej, podporuje zdravého ducha, dobré klima a v podstatě čím víc květin, tím líp. V bývalé lokalitě jsme měli totální džungli, tady jsme tomu chtěli přece jen dát trochu řád, ale rostlin jsme se rozhodně vzdát nechtěli. Část květů není živá, například u těch závěsných by péče nebyla prakticky proveditelná, takže máme takový kompromis. Na prvním místě je stále funkčnost prostoru jako kanceláří.

Jak se vám líbí v blízkosti vody? Hrál tento prvek nějakou roli při zařizování kanceláří?

Ne tak doslova, ale ve feng-šuej je důležitý element proudící vody. Slepá ramena Vltavy nejsou tak docela proudící, ale vyřešili jsme to například tak, že máme na recepci fontánu, která tento prvek hezky podpořila. Teď ještě aby něco podobného vzniklo i venku v parku… (smích)

Předpokládám, že máte nějakou zpětnou vazbu od zaměstnanců, kteří se už aklimatizovali. Co si pochvalují a používají nejvíc?

Často vyzdvihují prostor Studovny nebo naši Zen Garden, kde se může kdokoliv zavřít, když nechce být rušený. U nás totiž nikdo kromě CEO nemá vlastní kancelář, i členové boardu sedí v open space – kterému říkáme týmové ostrovy – a tak pokud chcete opravdové ticho, je studovna tím pravým. Nemluví se tam ani netelefonuje. Je to skvělé i pro lidi, kteří preferují home office, ale občas přece jen potřebují opravdový klid na práci, který doma například s dětmi může chybět. Také si oblíbili naše náměstí, což je opravdu prostor pro náhodná setkávání, ať už u kávovaru nebo pravidelných svačinek, které zaměstnancům poskytujeme. Je to prostor uprostřed našeho patra, kudy musíte projít pokaždé, když někam jdete. Celé kanceláře jsou mimochodem takovým zmenšeným městečkem, máme tady čtvrti – týmové ostrovy, „ulice“, náměstí, bistro – jídelnu jako místo pro klidnou konzumaci oběda mimo počítač…

Děkujeme za rozhovor.