skip_main skip_menu

5. 12. 2022

Podnikání může být současně etické i úspěšné

Světem byznysu v poslední době hýbe pro mnohé tajemná zkratka ESG. Z angličtiny se jednotlivé pojmy, které ji tvoří, tedy environmental, social a governance, dají přeložit vcelku lehce. Co ale tato tři nenápadná písmena doopravdy znamenají pro firmy, jejich zaměstnance i všechny ostatní, kteří například s Crestylem a jeho projekty přicházejí do styku? Na to jsme se zeptali Magdy Pokorné, ředitelky pro korporátní záležitosti v Crestylu.

V posledních měsících se v obchodních kruzích velmi často mluví o ESG. Dovoluji si říct, že většina z nás nemá tušení, co to znamená. Nemohu proto začít jinak než obligátní otázkou - co to vlastně je?

Klíčem je termín „udržitelnost“ – jednoduše řečeno snaha o to, abychom měli kde žít i za 50 a více let, tedy aby tu byla obyvatelná planeta a vše, co na ní závisí, včetně byznysu. A toho bez angažmá všech, včetně firem, nedosáhneme. ESG pak k naší spíše virtuální představě o udržitelnosti dává konkrétní soubor kritérií z environmentální, sociální a řídicí oblasti, kterými se firmy mají řídit, aby ukázaly, jak konkrétně propisují udržitelnost do svého fungování.

A k tomu, co se skrývá za písmenky ESG: Jsou to environmentální aspekty – jak firma řeší svůj dopad na životní prostředí a kondici planety, sociální aspekty – jak firma pracuje se svými zaměstnanci, jak je hodnotí a jak je odměňuje, ale také jak se věnuje prostředí, v němž podniká (například podporou neziskových organizací, kulturního a komunitního života a podobně), jak přispívá ke kultivaci společnosti jako takové, a governance – jak firma zajišťuje transparentnost, komunikuje s úřady, dodržuje předpisy, nastavuje vnitřní systém kontrol, řídicí a rozhodovací nástroje.

Co to znamená pro obchodní vztahy? Bavíme se prakticky o kolektivní odpovědnosti firmy v oblasti sociálních a enviromentálních faktorů. Lze říci, že to určuje kredit dané firmy?

Ano. Různé průzkumy ukazují, že téma udržitelnosti a odpovědnosti firem v této oblasti zajímá čím dál více lidí – finančních institucí, zákazníků, investorů i dalších skupin, které jsou pro dlouhodobý úspěch, takže i ekonomickou udržitelnost firmy důležití. Například investorům pomáhají identifikovat případná rizika a potenciál výnosů.

Cílem ESG je zlepšit sběr a sledování metrik. Přesně měřit a transparentně zveřejňovat včasné, úplné, adekvátní a kontrolovatelné údaje. Dnes už jsou dostupné analýzy dokládající, že údaje environmentální, sociální a z oblasti governance korelují s finančním výkonem firem a investorů. Proto se také shromažďují a hodnotí. Trend mluví jasně. Ukazuje se, že společnosti s dobrým ESG jsou investorsky atraktivnější a celkově odolnější. Zaznamenávají nižší rizika, vyšší výnosy a jsou schopné fungovat i v době krizí. Nabízí se otázka, co bylo dřív, zda slepice či vejce: zda firmy s moudrým vedením pochopily význam udržitelnosti, a proto se ESG věnují, nebo zda sledování ESG metrik pomáhá zlepšit výsledky firmy. Ať tak či tak, tato provázanost dobrých výsledků se zaměřením na udržitelnost je zřejmá.

Je správně, když řeknu, že firmy si takto budují jakési skóre, podle kterého jej mohou posuzovat případní obchodní partneři nebo investoři?

Ano, je to tak. Významně roste pozornost společností, vlád a spotřebitelů věnovaná fungování a vlivu firem. Mnoho velkých bank a investičních společností už nyní zařazuje do svého portfolia ESG kritéria. Podle průzkumů KPMG se 71 % CEO domnívá, že je jejich osobní odpovědností, aby firemní politika v oblasti ESG odrážela hodnoty jejich zákazníků.

Povinnost uvádět klíčové ESG údaje ve svých výročních zprávách budou mít velké společnosti od roku 2024. Díky této provázanosti je budou vyžadovat i od svých dodavatelů. Jak se na to připravuje Crestyl?

Velmi intenzivně. Každopádně je obrovskou výhodou, že máme z čeho vycházet. Respekt k životnímu prostředí i komunitě, stejně jako transparentnost a efektivní řízení, ke Crestylu patří dlouhodobě. Finišujeme ESG strategii, připravujeme se na nefinanční zprávu za rok 2022 a řešíme spoustu dalších důležitých kroků, které chceme a musíme podniknout, abychom byli i nadále konkurenceschopní, dokázali vstřebat všechny trendy, kterých bude zejména v našem oboru a jeho hluboké stopě v oblasti emisí přibývat tím rychleji, čím více se bude blížit onen přelomový rok 2050. Byť nám nejméně do roku 2024 žádné zákonné povinnosti v této oblasti uložené nebudou, děláme to ne proto, že musíme, ale že tomu věříme. I v této oblasti chceme být v Crestylu trendsettery, udávat směr, a ne dohánět a tvořit něco jen kvůli tomu, že to požaduje zákon.

Bude to zásadní problém pro některé menší firmy? Například co se týká financí nebo odborníků na tuto problematiku?

Zpočátku určitě. Naštěstí je dostupných hodně dobrých příkladů z praxe a příležitostí inspirovat se u těch, kdo už mají na ESG cestě něco za sebou. Zajímavým zdrojem odborné podpory jsou například banky a další finanční instituce, které jsou připravené zejména menším podnikům pomoci, nebo různé odborné platformy. Velká práce ale jistě čeká všechny. I my jsme připravení pomoci našim menším dodavatelům nastavit si ESG strategii tak, abychom společně co nejlépe dál fungovali. Můžou se třeba přihlásit k našim dokumentům.

Udržitelnost je jedním z nejskloňovanějších slov posledních let, a to v mnoha odvětvích. Je jednoduché napsat si ho mezi hodnoty firmy, jak moc je ale těžké myslet to vážně?

To nedokážu posoudit, protože Crestyl na principech udržitelnosti vznikl, byť to nikdy nikdo dramaticky nezdůrazňoval. Dbáme na to, aby se v našich projektech lidem dobře žilo, stejně jako všem v jejich okolí. Neopomínáme dostatek zeleně a kvalitu života – soukromého i pracovního. Tyto kvality stavíme na roveň designu a komfortu.

Jaké jsou zásadní kroky, které Crestyl chystá?

Tento podzim dokončíme celkovou ESG strategii. Připravujeme konkrétní plán na snížení uhlíkové stopy s tím, že měřit ji budeme za rok 2022 pro Crestyl platformu (zaměstnanci, papíry, naše auta), v roce 2023 budeme měřit stopu pro celé naše investiční portfolio (tedy i pronajímané budovy, které vlastníme) a od 2024 pro rezidenční i komerční development. Do roku 2030 chceme naši uhlíkovou stopu snížit o 50 % a v roce 2050 dosáhnout celkové uhlíkové neutrality. Všechny naše nové komerční projekty již dnes mají certifikaci LEED Gold, nově LEED Platinum; nové rezidenční projekty již připravujeme na certifikaci BREEAM Very Good. Budeme také například měřit gender pay gap (rozdíly v platech v Crestylu u mužů a žen), a na základě výsledků připravíme strategii na její eliminaci.

pokorna2

To zní ambiciózně. Má Crestyl konkrétní představu o tom, jak dosáhnou zmiňované uhlíkové neutrality?

Otevřeně přiznáváme, že máme ambici dostát závazkům Pařížské klimatické dohody a všem opatřením z dílny Evropské komise, ale práce na dekarbonizační strategii, která nastíní náš plán a ukotví jej v čase, nás teprve čeká v příštím roce. Podobně jako je tomu u ostatních společností v oboru realitního developmentu, i před námi je zásadní úkol: sledovat trendy a ty nejlepší uplatňovat v našich projektech, aby byly co nejzelenější, co nejvstřícnější k lidem a okolí, v souladu s novými pravidly a zároveň ekonomicky efektivní. Za zásadní považujeme spolupráci s dodavateli, projektanty a architekty sdílejícími stejnou vizi a hodnoty – mají-li být naše projekty ESG, je třeba, abychom byli všichni takříkajíc na jedné lodi. Naštěstí jsou naši partneři progresivní a sami za námi přicházejí s koncepty, které dnešní dobu předbíhají. Pomáhají nám naši klienti, kteří požadují udržitelná řešení, budovy, menší energetickou náročnost. Chceme čerpat financování od institucí, jež nám nabídnou lepší podmínky, protože náš byznys je zelený.

Cesta k uhlíkové neutralitě je přes certifikace budov jako LEED Gold, LEED Optimum na komerčních projektech či BREEAM Very Good na rezidenčních projektech, a také přes plnění EU taxonomie, tedy pravidel EU povinných od roku 2024.

Mezi další posuzované faktory patří i zaměstnanecké vztahy nebo odměňování zaměstnanců a managementu. Myslíte, že hlavním cílem zavedení ESG je transparentnost?

Svým způsobem ano, ale nikoliv transparentnost jako hodnota sama o sobě. Hlavním cílem je aktivní přispívání k udržitelnosti v daných oblastech a ESG kritéria ukazují, jak se to komu daří. Umožňují srovnání mezi různými společnostmi a zlepšování každé z nich v čase. Firmy, které myslí na své okolí, zaměstnance, sousedy, zákazníky, obchodní partnery a další stakeholdery, jsou úspěšnější, mají početnější skupinu fanoušků, jsou pozitivně hodnocené ostatními na trhu a vnímané jako benchmark. Ve vztahu k transparentnosti odměňování se například soustředíme na již zmiňované měření gender pay gap.

Jde o novou globální realitu, kterou mohou firmy využít pro nové obchodní příležitosti. Lze tady získat i konkurenční výhodu?

Rozhodně ano. Pro finanční instituce a investory je faktor ESG a jeho reflektování ve strategii firmy zásadní již dnes, kdy to zákon nepožaduje. Zejména globální firmy silně zvažují ESG kritéria budov, které si pronajímají, stejně to mají i naši nájemci.

Asi je logické a také odrazem doby, že firmy budeme posuzovat i podle nefinančních ukazatelů, konkrétně podle enviromentálních faktorů. Nepřichází to ale trochu pozdě?

Určitě není pozdě ve smyslu možnosti zvrátit negativní environmentální trendy. To je naše odpovědnost a musíme udělat maximum. Planetu Zemi máme jen jednu a je na nás, jak se k ní budeme chovat. Macešské chování už tu bylo, teď je na řadě péče a ohleduplnost.

Přejděme k Vám osobně. Po letech v advokacii jste příchodem do Crestylu prakticky změnila kariéru, co bylo Vaším motivem?

V advokacii jsem byla skoro 20 let a tato práce mě přestala naplňovat. Je záslužná, důležitá a zajímavá, dlouho mě bavila zejména její intelektuální výzva, ale moje osobní cesta vedla jinam. Při odchodu z oboru jsem neměla žádné plány. V té době jsem si myslela, že se zpátky nevrátím. A po dvou letech pauzy jsem si uvědomila, že do byznysu zase chci. Firma je dnes podstatnou organizační jednotkou společnosti, ať se mi to líbí, nebo ne, a proto i možnost ovlivnit svět a mít na něj pozitivní dopad je zde největší.

Nastoupila jste v době, kdy se schůzky a jednání konaly jen přes obrazovku. Muselo být těžké si takto vybudovat pracovní vztahy a důvěru. Podařilo se Vám to?

Ano, ale můj home office nebyl dlouhý, takže vztahy s kolegy jsem navázala bez problémů a covidem narušené nebyly. Možná spíše naopak. Byla to taková válečná doba, kdy jsme byli neustále vystavovaní novým situacím, které náš nejužší tým, tedy board, velmi stmelily. Takže z mého pohledu ideální načasování, celý covid byl takový intenzivní teambuilding. (smích)

V Crestylu působíte jako ředitelka pro korporátní záležitosti (Chief Corporate Officer). Na této pozici jste začínala v době, kdy společnost procházela změnami ve své vnitřní struktuře a expandovala na další evropské trhy. Nebylo to velké sousto na začátek?

Sousto to teda bylo. (smích) Nastavovali jsme novou corporate governance, způsob rozhodování na všech úrovních, od našich holdingových společností na Maltě až po tým na konkrétním developerském projektu. Do toho jsme kupovali developerskou společnost v Polsku, Spravia, naši první zahraniční akvizici. Mezitím jsme ještě vydali projektové dluhopisy na financování projektu Savarin v centru Prahy, naše první dluhopisy, a rovnou veřejně obchodované. Byť jsem přišla do Crestylu po 2 letech volna, tak jsem si ještě naštěstí pamatovala tempo z mezinárodních advokátních kanceláří. Ale to nejdůležitější: nebyla jsem na to sama. Měla jsem podporu ostatních členů nejužšího vedení Crestylu a svého týmu.

Z Crestylu se stala korporátní společnost. Jaké jsou přínosy této struktury?

Snažíme se, aby byl ten korporátní aspekt pouze pozitivní, držíme se best market practices: konzistentnosti v plnění našich obchodních plánů, transparentnosti, zvýšení efektivity prostřednictvím standardizace procesů, u nichž to dává smysl a podobně. Cílem je mít takovou korporátní strukturu a procesy, které našim akcionářům a investorům dají pocit bezpečí, že jsou v dobrých rukách, a přitom nepřijít o schopnost rozhodovat rychle, flexibilně, s vědomím rizika, které podstupujeme.

Kromě ekologické udržitelnosti je dalším hodně diskutovaným tématem postavení žen ve firmách a na vysokých manažerských pozicích. Když se podívám na Vaše studijní a pracovní zkušenosti, vůbec nepochybuji o tom, že jste ve své pozici oprávněně. Vlastně se Vás ani nechci ptát, jestli ženy do vysokého byznysu patří. Zeptám se jinak – proč si myslíte, že to je stále tématem?

Někdy nám ženám chybí odvaha říct si o pozici, která vyžaduje další růst. Myslíme si, že ještě nejsme dost dobré a připravené – tady mluvím z vlastní zkušenosti. Místo abychom si řekly: „Tato role mě láká, mám na to a jsem si vědomá, že se budu muset naučit něco nového nebo si do svého týmu najmout lidi, kteří tuto expertízu mít budou. To ale není nic proti ničemu, tak pojďme na to,“ tak samy sebe podceňujeme. Kdežto muži řeknou na výzvu jednoduše ano a až pak řeší, jak jí dostojí. V tom pak rostou rychleji. Rosteme s výzvami, když jsme mimo komfortní zónu. Ale uvědomuji si, že je to téma pořád také z praktických důvodů – třeba neschopnosti společnosti nabídnout rodiči, který primárně pečuje o dítě – a tím je pořád často žena – takové možnosti, aby mohl zvládat více rolí. Třeba dobrou dostupnost péče o dítě, otevřenost k flexibilní pracovní době, možnost práce z domu.

Musela jste někdy svou pozici obhajovat?

Musela a musím, ale nikoliv proto, že jsem žena. Moje pozice je viditelná, zodpovědná a dobře honorovaná. Tuto pozici můžete dlouhodobě mít pouze tehdy, pokud akcionářům přinášíte odpovídající hodnotu. A pokud jsou ti akcionáři osvícení, což je můj případ, tak ta hodnota pro ně spočívá i v tom, jaký dopad má Crestyl na společnost v širším smyslu. O to víc mě ta práce baví.

Často slýcháme, že emoce do byznysu nepatří. Muži je často připisují nám, ženám. Když se nad tím upřímně zamyslíte, myslíte, že Váš obchodní úsudek někdy ovlivnily emoce?

Já doufám, že ano, protože bez emocí správné rozhodnutí podle mě uděláte zřídka. Patří do nástrojů leadershipu. Pokud jsou pravdivé. Jsou zásadní proto, aby si leader vybudoval důvěru, upevnil vztahy, stanovil vizi a nadchl pro ni ostatní, zacílil energii týmu, aby byl schopný udělat těžké rozhodnutí, poučit se z chyb. Vždy se rozhodujete i na základě nějakého hodnotového základu, který nespočítáte a který není čistě racionální. Každé rozhodnutí má v sobě prvky racionality i emocí a moudrost spočívá v tom, tyto aspekty správně namíchat.

Byly Vaše emoce někdy v daném momentě na škodu? Změnila byste něco?

Emoce samy o sobě nejsou na škodu, ale musíte se s nimi naučit pracovat. Jsou dobrý nástroj, něco jako váš vnitřní kompas, ale ne volant. Problém je, že když nejsme schopní své emoce vnímat a rozumět jim, tedy rozumět sami sobě, pak nás vláčí. Pokud bych něco změnila, tak abych měla víc odvahy pustit emoce do byznysových rozhodnutí a přiznat to. Snažím se o to.

Jak už jste zmínla, před nástupem do Crestylu jste si udělala dva roky pracovních prázdnin. To je sen mnoha lidí. Jak jste tuto dobu strávila?

Krásně. Byl to pro mě hodně kontemplativní čas, úžasná příležitost být sama se sebou. Věnovala jsem se józe na Bali, cestování nikoliv v duchu odškrtávání turistických atrakcí ze seznamu, ale byla jsem třeba měsíc v Kanadě u rozbouřeného oceánu nebo sama v horách, vyzkoušela jsem si týdenní meditaci bez kontaktu s lidmi, soustředila jsem se na vlastní rozvoj a vzdělávání. Byl to čas po dlouhé době se zastavit a zjistit, kdo jsem. Co mě baví, co mě motivuje, co mi dává smysl, co v životě chci.

Mnoho lidí si tohle nemůže, z různých důvodů, dovolit. Máte pro ně radu, jak si duševně odpočinout, a přitom pracovat?

Uvědomuji si, že jsem měla štěstí. Ale i svůj vlastní život si musím nastavit „udržitelně“. Sama si kladu otázku, jak žít tak, abych za pár let zase nepotřebovala zásadní reset. Pořád se to učím. Já nedokážu dělat věci napůl. Pro mě je důležité žít život tak, aby mě bavil a těšil. To mi dodává energii, tak odpočívám. Potřebuji čas s mými nejbližšími, pohyb – to je pro mě jóga a běh, cestování, dobrodružství, meditaci a obklopování se krásou – tu hledám v umění (opera, balet, vážná hudba) a v přírodě. Pro každého je to něco jiného. Ale nemyslím si, že kdokoliv může být šťastný jen z práce.

Mezi Vaše koníčky patří kromě již zmíněné jógy také salsa. Pro mě dvě naprosto odlišné energie. Jak se vzájemně doplňují u Vás?

Souhlasím. Jóga je pro mě vnitřní klid, kontemplace, ponoření se do sebe, má pro mě spirituální kontext. Salsa je radost, pocit ženskosti, naladění se na partnera a prchavé, ale o to krásnější okamžiky harmonie dvou energií. A já potřebuju oba tyto světy.

Říká se, že člověka poznáte nejlépe podle toho, co čte. Co ráda čtete Vy? Kdybych si měla přečíst jednu knihu, která by to podle Vás byla?

Vybrat jednu knihu je pro mě nemožné. Kdybych měla vybrat pár, které zásadním způsobem ovlivnily můj pohled na sebe nebo svět, tak by mezi ně patřily tyto: Women Who Run With Wolves (Clarissa Pinkola Estes), Reading Lolita in Tehran (Azar Nafisi), Daring Greatly (Brené Brown), The Great Work of Your Life (Stephen Cope) nebo Man’s Search for Meaning (Viktor Frankl).

Děkujeme za rozhovor.