28. 6. 2023
Jsou Češi altruisté?
Dovolte nám představit vám zcela novou rubriku „Ptáme se vás…“,
která poskytne prostor pro vaše názory, postřehy a tipy. A začneme hned
hezky zostra – ptáme se totiž, jak na tom jsme my Češi s (ne)sobeckostí
a (ne)zištností…
- Je vůbec možné potkat v dnešní době člověka, který jedná čistě altruisticky? Tedy tak, že za svou pomoc vůbec nic neočekává?
- Stali se z nás v důsledku náročných uplynulých dvou let jiní lidé? Lidé ochotní více a nezištně pomáhat, protože jsme zjistili, že pomoc můžeme kdykoliv potřebovat i my sami?
- Myslíte si, že v naší biologické podstatě dominuje spíše altruismus, nebo egoismus?
- Co si myslíte o zveřejňování jakékoliv formy prosociálního chování – daru, ať už finančního, nebo jiného? Vidíte v tom motiv ukázat se v dobrém světle před ostatními, nebo spíše jakousi osvětu?
- Češi mají dlouhodobě pocit, že je lepší pomáhat spíše doma, než se angažovat ve světě. Jak se na to díváte?
- Měli by lidé žijící v blahobytu automaticky pomáhat druhým? Nebo si altruismus nespojujete s finančními možnostmi, ale spíše s postoji jednotlivců a jejich pohledem na svět?
Alena Líškay Králíková
ESG Manager, CRESTYL GROUP (DOCK IN THREE)
1: Podle mého názoru i dat, která jsou v souvislosti s tímto tématem dostupná, je takových lidí víc a víc. Nedávno jsem četla rozhovor, kde oslovený psycholog uváděl, že k altruismu je třeba „dorůst“. Dalo by se tedy říct, že přibývá těch, kdo cítí, že potřeby a sny své a svých blízkých plní dostatečně a je čas myslet i na ty neznámé. Navíc jsou jim prostřednictvím médií a sociálních sítí jejich příběhy bližší než kdykoli dříve, což také přispívá k tomu, že hledají způsoby, jak podat pomocnou ruku.
2: Líbí se mi, že otázka vyznívá pozitivně. Je osvěžující podívat se na svět a lidi pozitivně a hledat, co nás spojuje – přece jen těch negativ a výhrad už máme za sebou za poslední dobu dost. Objem darů i jejich pravidelnost mezi Čechy rok od roku roste, umíme velmi rychle reagovat na katastrofy, dokážeme vymyslet cesty, jak pomoc a podporu dostat k těm, kdo ji potřebují. Máte určitě pravdu, že svou roli hraje vědomí, že i my sami se můžeme ocitnout na straně těch, kdo pomoc uvítají. Myslím si ale, že za změnou postojů byla a je blízkost událostí s tragickými dopady. Pomáháme „alespoň“ penězi, sbírkami nebo prospěšnými iniciativami, když nemůžeme nebo nedokážeme vyřešit či odstranit příčinu.
3: Nejdříve egoismus, ale dříve nebo později dospíváme k altruismu.
4: Ať už je důvod jakýkoli, je to věcí dárce a toho, jak informaci o svém prospěšném jednání pojme – jako výzvu ostatním, aby se také připojili? Skvělé. Jako upozornění na téma, které si zaslouží pozornost a podporu? Výborný nápad. Neuvědomuji si, že bych v poslední době zaregistrovala čistou sebechválu.
5: Opravdu nás nejhlouběji zasahují lidské příběhy a osudy těch, kdo jsou nám blízko. Nejvíce průběžně darujeme ve prospěch dětí, ale přijde-li katastrofa – byť na druhém konci světa – okamžitě se zapojujeme do sbírek humanitárních organizací. Pomáhat doma je třeba dlouhodobě, protože ne všechno bohužel dokáže zajistit stát, ale podávat rychlou a správně mířenou pomoc při náhlých tragických událostech ve světě je podobně důležité. Obojí umíme. Doufám, že se této superschopnosti nikdy nevzdáme.
6: Nemyslím si, že altruismus nezbytně souvisí s finančním zajištěním. Darují a pomáhají všichni bez ohledu na výši příjmu, postavení nebo vlastní potřeby, velmi často o tom ani nemluví, protože to je jednoduše lidské a k životu to patří.
Maria Bushikhina
Senior Manager, Real Estate & Facility EMEA, Wrike
1: Samozřejmě, s rozvojem společnosti je stále více lidí připraveno pomáhat druhým, aniž by za to něco požadovali.
2: Poslední dva nebo tři roky mnohým změnily život. Ukázaly však také, jak jsou lidé připraveni pomoci. Tolik charitativních projektů jako dnes dříve neexistovalo. Zvlášť na mě zapůsobi- la situace po orkánu na Moravě. Vypadalo to, že se do pomoci zapojil snad každý Čech.
3: Všechny lidi přirozeně ovládá egoismus kvůli primární potřebě přežití, ale altruismus ho pomalu dohání (a dostává se do popředí) díky výchově a vzdělání. Jednotlivci jsou nucení přizpůsobit se normám a hodnotám komunity.
4: Věřím, že zveřejňování ušlechtilých činů je dobrým příkla- dem pro ostatní, a podpora společnosti v reakci na toto zveřejnění je navíc velkou motivací k dalšímu šíření.
5: Myslím, že je to opravdu moudrý přístup. Nejprve si musíte být jistí, že vy a vaše země jste v dobrém stavu a v bezpečí. Až pak se porozhlédnout a pomoci v zahraničí.
6: Pokud jde o mě, neexistuje přímé spojení mezi finanční hojností a touhou pomáhat druhým. Altruismus není spojený s úrovní příjmu. Souvisí s typem osobnosti, emoční inteligencí a sociální odpovědností.
Antonio Lourenco
Director of Engineering, Productboard
1: Mám pocit, že ano, a to víc než kdy dřív. Možná je to způsobené i tím, že žijeme ve větší prosperitě a lidé mají možnost také více dát.
2: V poslední době byly určitě vidět vlny velké solidarity, ale netroufnu si říct, jestli je to způsobené změnou chování lidí, nebo jen těžkými momenty, které s sebou posledních pár let přineslo.
3: Stejně tak jako v přírodě, egoismus je otázka přežití.
4: Pravděpodobně záleží na každém individuálně, ale myslím, že každý z nás cítí aspoň nějakou satisfakci z toho, že jsou jeho dobré skutky vidět, takže úplně nesobecké to nebude.
5: Věřím tomu, že je přirozené pomoci nejdříve tam, kde má člověk nějaké osobní napojení a empatii – k lidem, k místům. Je to stejné, jako když nejdříve pomůžete svým nejbližším, rodině, a pak sousedům.
6: Myslím si, že se u každého jednotlivce jedná spíše o otázku osobních hodnot, ale blahobyt rozhodně pomáhá.