skip_main skip_menu

28. 6. 2023

Jsou Češi altruisté?

Dovolte nám představit vám zcela novou rubriku „Ptáme se vás…“, která poskytne prostor pro vaše názory, postřehy a tipy. A začneme hned hezky zostra – ptáme se totiž, jak na tom jsme my Češi s (ne)sobeckostí a (ne)zištností…

  1. Je vůbec možné potkat v dnešní době člověka, který jedná čistě altruisticky? Tedy tak, že za svou pomoc vůbec nic neočekává?
  2. Stali se z nás v důsledku náročných uplynulých dvou let jiní lidé? Lidé ochotní více a nezištně pomáhat, protože jsme zjistili, že pomoc můžeme kdykoliv potřebovat i my sami?
  3. Myslíte si, že v naší biologické podstatě dominuje spíše altruismus, nebo egoismus?
  4. Co si myslíte o zveřejňování jakékoliv formy prosociálního chování – daru, ať už finančního, nebo jiného? Vidíte v tom motiv ukázat se v dobrém světle před ostatními, nebo spíše jakousi osvětu?
  5. Češi mají dlouhodobě pocit, že je lepší pomáhat spíše doma, než se angažovat ve světě. Jak se na to díváte?
  6. Měli by lidé žijící v blahobytu automaticky pomáhat druhým? Nebo si altruismus nespojujete s finančními možnostmi, ale spíše s postoji jednotlivců a jejich pohledem na svět?

 

alena_liskay283A9617

Alena Líškay Králíková

ESG Manager, CRESTYL GROUP (DOCK IN THREE)

1: Podle mého názoru i dat, která jsou v souvislosti s tímto tématem dostupná, je takových lidí víc a víc. Nedávno jsem četla rozhovor, kde oslovený psycholog uváděl, že k altruismu je třeba „dorůst“. Dalo by se tedy říct, že přibývá těch, kdo cítí, že potřeby a sny své a svých blízkých plní dostatečně a je čas myslet i na ty neznámé. Navíc jsou jim prostřednictvím médií a sociálních sítí jejich příběhy bližší než kdykoli dříve, což také přispívá k tomu, že hledají způsoby, jak podat pomocnou ruku.

2: Líbí se mi, že otázka vyznívá pozitivně. Je osvěžující podívat se na svět a lidi pozitivně a hledat, co nás spojuje – přece jen těch negativ a výhrad už máme za sebou za poslední dobu dost. Objem darů i jejich pravidelnost mezi Čechy rok od roku roste, umíme velmi rychle reagovat na katastrofy, dokážeme vymyslet cesty, jak pomoc a podporu dostat k těm, kdo ji potřebují. Máte určitě pravdu, že svou roli hraje vědomí, že i my sami se můžeme ocitnout na straně těch, kdo pomoc uvítají. Myslím si ale, že za změnou postojů byla a je blízkost událostí s tragickými dopady. Pomáháme „alespoň“ penězi, sbírkami nebo prospěšnými iniciativami, když nemůžeme nebo nedokážeme vyřešit či odstranit příčinu.

3: Nejdříve egoismus, ale dříve nebo později dospíváme k altruismu.

4: Ať už je důvod jakýkoli, je to věcí dárce a toho, jak informaci o svém prospěšném jednání pojme – jako výzvu ostatním, aby se také připojili? Skvělé. Jako upozornění na téma, které si zaslouží pozornost a podporu? Výborný nápad. Neuvědomuji si, že bych v poslední době zaregistrovala čistou sebechválu.

5: Opravdu nás nejhlouběji zasahují lidské příběhy a osudy těch, kdo jsou nám blízko. Nejvíce průběžně darujeme ve prospěch dětí, ale přijde-li katastrofa – byť na druhém konci světa – okamžitě se zapojujeme do sbírek humanitárních organizací. Pomáhat doma je třeba dlouhodobě, protože ne všechno bohužel dokáže zajistit stát, ale podávat rychlou a správně mířenou pomoc při náhlých tragických událostech ve světě je podobně důležité. Obojí umíme. Doufám, že se této superschopnosti nikdy nevzdáme.

6: Nemyslím si, že altruismus nezbytně souvisí s finančním zajištěním. Darují a pomáhají všichni bez ohledu na výši příjmu, postavení nebo vlastní potřeby, velmi často o tom ani nemluví, protože to je jednoduše lidské a k životu to patří.

 

Maria BushikhinaOffice nov 2022

Maria Bushikhina

Senior Manager, Real Estate & Facility EMEA, Wrike

1: Samozřejmě, s rozvojem společnosti je stále více lidí připraveno pomáhat druhým, aniž by za to něco požadovali.

2: Poslední dva nebo tři roky mnohým změnily život. Ukázaly však také, jak jsou lidé připraveni pomoci. Tolik charitativních projektů jako dnes dříve neexistovalo. Zvlášť na mě zapůsobi- la situace po orkánu na Moravě. Vypadalo to, že se do pomoci zapojil snad každý Čech.

3: Všechny lidi přirozeně ovládá egoismus kvůli primární potřebě přežití, ale altruismus ho pomalu dohání (a dostává se do popředí) díky výchově a vzdělání. Jednotlivci jsou nucení přizpůsobit se normám a hodnotám komunity.

4: Věřím, že zveřejňování ušlechtilých činů je dobrým příkla- dem pro ostatní, a podpora společnosti v reakci na toto zveřejnění je navíc velkou motivací k dalšímu šíření.

5: Myslím, že je to opravdu moudrý přístup. Nejprve si musíte být jistí, že vy a vaše země jste v dobrém stavu a v bezpečí. Až pak se porozhlédnout a pomoci v zahraničí.

6: Pokud jde o mě, neexistuje přímé spojení mezi finanční hojností a touhou pomáhat druhým. Altruismus není spojený s úrovní příjmu. Souvisí s typem osobnosti, emoční inteligencí a sociální odpovědností.

 

_M2A0297-Antonio Lourenco Director of Engineering

Antonio Lourenco

Director of Engineering, Productboard

1: Mám pocit, že ano, a to víc než kdy dřív. Možná je to způsobené i tím, že žijeme ve větší prosperitě a lidé mají možnost také více dát.

2: V poslední době byly určitě vidět vlny velké solidarity, ale netroufnu si říct, jestli je to způsobené změnou chování lidí, nebo jen těžkými momenty, které s sebou posledních pár let přineslo.

3: Stejně tak jako v přírodě, egoismus je otázka přežití.

4: Pravděpodobně záleží na každém individuálně, ale myslím, že každý z nás cítí aspoň nějakou satisfakci z toho, že jsou jeho dobré skutky vidět, takže úplně nesobecké to nebude.

5: Věřím tomu, že je přirozené pomoci nejdříve tam, kde má člověk nějaké osobní napojení a empatii – k lidem, k místům. Je to stejné, jako když nejdříve pomůžete svým nejbližším, rodině, a pak sousedům.

6: Myslím si, že se u každého jednotlivce jedná spíše o otázku osobních hodnot, ale blahobyt rozhodně pomáhá.