Savarin znovu ožívá

Můžete nám představit projekt Savarin?

Projekt Savarin je naším dosud nejambicióznějším projektem v historickém centru Prahy. Naším cílem je revitalizace a propojení historických budov a vnitrobloků v oblasti mezi ulicemi Na Příkopě, Jindřišská, Panská a Václavským náměstím. Klíčovým prvkem projektu je barokní palác Savarin v ulici Na Příkopě, který prošel citlivou rekonstrukcí pod vedením renomovaného architekta Jakuba Ciglera. Jeho obnova, dokončená na podzim roku 2024, navrátila paláci jeho někdejší krásu a důstojnost, přičemž jsme kladli důraz na zachování historické hodnoty a otevření prostoru veřejnosti.

Savarin však není jen o rekonstrukci minulosti – je to projekt budoucnosti. Součástí bude obnova historické jízdárny a vytvoření nových veřejných prostranství, včetně zahrady a malého náměstí ve vnitrobloku. Tyto prostory budou propojené novými pasážemi, čímž se znovu otevřou dosud nepřístupné části města, a Praha získá jedinečný společenský a kulturní prostor v samém srdci metropole.

Vrcholem projektu je spolupráce s jedním z nejuznávanějších představitelů současné architektury – Thomasem Heatherwickem. Tento britský vizionář, jehož práce formují podoby světových metropolí, navrhuje pro Savarin svou vůbec první budovu v Evropské unii. Jeho koncept propojuje respekt k historickému kontextu s moderním a inovativním designem, čímž se Savarin stane ikonou spojující minulost, současnost a budoucnost.

Chceme vytvořit živé, inspirativní a otevřené místo, které přiláká nejen místní obyvatele, ale i návštěvníky z celého světa. Věříme, že Savarin se stane novým kulturním a společenským centrem Prahy, které bude patřit mezi nejvýznamnější destinace střední Evropy a současně bude reprezentovat moderní architekturu na nejvyšší světové úrovni.

Jak vůbec probíhá takto rozsáhlá rekonstrukce historické budovy v samém centru Prahy? S jakými výzvami se Crestyl musel poprat?

Takové věci jsou vždy obrovskou výzvou, a ani palác Savarin nebyl výjimkou. Tento projekt si žádal pečlivé plánování, precizní koordinaci a neustálou komunikaci se všemi zainteresovanými stranami. Jedním z největších problémů byla logistika. V rušné pražské lokalitě, obklopené úzkými uličkami a historickými budovami, nebylo jednoduché vyvážet stavební materiál ani přivážet nové konstrukční prvky. Každý pohyb na staveništi vyžadoval důkladnou organizaci, abychom minimalizovali dopad na okolní městský provoz i obyvatele.

Druhou zásadní výzvou byla historická hodnota budovy. Jelikož se jedná o kulturní památku, každý zásah jsme museli pečlivě konzultovat s památkáři, s nimiž jsme byli v denním kontaktu. I když byla jejich spolupráce velmi konstruktivní a oceňovali naši citlivou rekonstrukci, pro náš tým to byla nová role – museli jsme se naučit, jak respektovat a zároveň obnovovat historickou architekturu tak, aby zůstala zachovaná její autenticita, ale přitom odpovídala potřebám moderní doby.

Jak vypadal počátek projektu – jak se postupně zhmotňovala vize toho, jak by celý komplex Savarin měl jednou vypadat? Jak se rozhodovalo o tom, co budou budovy nově reprezentovat, a o výběru těch nejlepších architektů, kterým projekt svěřit?

Od samého začátku jsme věděli, že Savarin nebude jen dalším projektem v centru Prahy – chtěli jsme vytvořit unikátní místo, které se zapíše na mapu Evropy jako destinace, kterou člověk musí alespoň jednou za život navštívit. To znamenalo nejen pečlivou rekonstrukci historických budov, ale především promyšlenou koncepci celého prostoru.

Abychom této vizi dodali ještě silnější význam, rozhodli jsme se oslovit architekty světového formátu, kteří nejen dokonale rozumí svému řemeslu, ale zároveň dokážou přidat do projektu něco jedinečného. Thomas Heatherwick byl pro nás perfektní volbou – nejen že jeho práce jsou naprosto ikonické, ale fascinující propojení spočívalo také v tom, že Alfons Mucha byl pro Heatherwicka jednou z jeho největších životních inspirací. Vzhledem k tomu, že v podzemí komplexu se počítá se světovou galerií věnovanou Slovanské epopeji, nebylo pochyb o tom, že právě Heatherwick dodá celému projektu hloubku a silný příběh.

Důležitou součástí celého konceptu je také Mucha Muzeum, které se v paláci Savarin otevřelo na konci února. Tato instituce si zasloužila mimořádný architektonický přístup, a proto jsme oslovili Evu Jiřičnou, která patří mezi nejrespektovanější české architektky. Paní Jiřičná již v minulosti úspěšně spolupracovala s Nadací Mucha na prestižní výstavě Mucha: Rodinná sbírka konající se ve Valdštejnské jízdárně. Její smysl pro eleganci, detail a propojení historických a moderních prvků byl pro návrh Mucha Muzea naprosto klíčový.

Celkovou rekonstrukci historického paláce Savarin jsme svěřili Jakubu Ciglerovi, jehož studio má bohaté zkušenosti s citlivou obnovou památkově chráněných objektů. Jeho úkolem bylo navrátit paláci jeho původní krásu, a to s maximálním důrazem na autenticitu, detaily a přirozené propojení s moderním pojetím celého komplexu.

Spojení těchto tří výjimečných odborníků Heatherwicka, Jiřičné a Ciglera – dalo Savarinu jedinečný rozměr. Každý z nich do projektu vnáší vlastní pohled, zkušenosti a vizi, díky čemuž vzniká místo, které není jen rekonstrukcí minulosti, ale skutečně ojedinělým počinem s celosvětovým přesahem.

Když už jsme zmínili Mucha Muzeum, co inspirovalo myšlenku přenést ho právě sem?

Myšlenka vzešla z dlouhodobého záměru vytvořit v Savarinu nový domov pro Slovanskou epopej. Palác měl vždy významnou kulturní roli, avšak během posledních sta let byl tento odkaz přerušen – v jeho prostorách fungovalo kasino, které zde zůstalo až do začátku rekonstrukce. Jakmile se dveře kasina definitivně uzavřely, věděli jsme, že nastal čas navrátit tomuto místu jeho zaslouženou slávu. Chtěli jsme, aby opět patřilo umění a kultuře, a co jiného by zde mělo najít své místo než tvorba Alfonse Muchy, jednoho z nejvýznamnějších českých umělců všech dob?

Umístěním Mucha Muzea právě sem navazujeme na historický význam paláce a zároveň dáváme návštěvníkům příležitost zažít Muchovu tvorbu v jedinečném prostředí, které odpovídá velkoleposti jeho umění. Tento prostor si zaslouží něco mimořádného – a Mucha Muzeum v paláci Savarin tuto vizi dokonale naplňuje.

O čem bude výstava a co je na ní nejzajímavější?

Muzeum přináší zcela novou výstavu, která zahrnuje více než osmdesát děl ze sbírky rodiny Muchových, včetně těch, jež dosud nikdy nebyla vystavena. Jedinečnost expozice spočívá také v tom, že návštěvníci mají poprvé možnost spatřit předměty, které Mucha vytvořil pro svobodné zednáře, což odhaluje novou dimenzi jeho tvorby a hluboký zájem o symbolismus, filozofii a mystiku.

Tuto výstavu jsme vytvořili ve spolupráci s přímými potomky Alfonse Muchy pod vedením kurátorky Tomoko Sato. Díky tomu nabízí osobní a autentický pohled na Muchovu životní cestu, jeho myšlenky i jeho umění. Je rozdělená do čtyř tematických sekcí: Mucha & jeho vlast, „Le style Mucha“ & secese, Mucha – vizionář a Slovanská epopej. Expozice zahrnuje obrazy, plakáty, kresby, knihy a fotografie, které doplňují digitální projekce. Tato kombinace prvků sleduje Muchovu duchovní a uměleckou evoluci – od jeho raných let na Moravě, přes vzestup v Paříži jako průkopníka secese, až po jeho poslední roli filozofa-umělce, který ve Slovanské epopeji zachytil svou utopickou vizi.

Co dál, kromě muzea, bude součástí paláce Savarin?

Návštěvníci se mohou těšit na širokou škálu gastro konceptů, které nabídnou rozmanité chutě z celého světa – od kaváren, přes restaurace, až po kvalitní rychlé občerstvení. Většina nájemců by měla otevřít své provozy do konce tohoto roku, takže už brzy se palác Savarin promění v pulzující, živou lokalitu.

Bude rekonstrukce prospěšná i z jiného pohledu než ‚‚jen“ kvůli zachování historie a poskytnutí nových komerčních prostor? Jak bude například fungovat propojení Václavského náměstí, ulic Na Příkopě, Jindřišská a Panská pro pěší?

Naší vizí je umožnit mezi zmíněnými plynulé propojení, čímž vznikne přirozená pěší trasa zpříjemňující pohyb obyvatelům i návštěvníkům města. Toto je však projekt, který si vyžádá ještě několik let, než bude plně realizovaný. V první fázi už ale brzy otevřeme vnitroblok paláce Savarin. Díky němu bude možné projít z ulice Na Příkopě přes pasáž hotelu Ambasador přímo na Václavské náměstí. Tento nově zpřístupněný prostor přinese více života do centra města a položí základy pro budoucí urbanistické propojení celé oblasti.

Jedná se z Vašeho pohledu o zásadní, až klíčový projekt v rámci developmentu pražského centra?

Ano, jednoznačně. Savarin představuje průlomový projekt, ve kterém propojujeme historické budovy s moderní architekturou a zpřístupňujeme dříve uzavřené vnitrobloky veřejnosti. Tento přístup je sice trend posledních let, ale pro nás v Crestylu je otevírání městského prostoru lidem klíčovým principem už dlouhou dobu. Navíc tento projekt ukazuje, že i velké výzvy lze zvládnout – i přes náročnou rekonstrukci a komplikace spojené s historickou památkovou ochranou se nám daří realizovat naši vizi. Chceme ukázat, že development může být nejen funkční a estetický, ale také přívětivý pro lidi a udržitelný.

Díky revitalizaci historických budov a jejich novému využití vytváříme prostředí, které nejen respektuje minulost, ale zároveň přispívá k budoucnosti města. Savarin tak není jen ikonickým projektem pro Prahu, ale také ukázkou toho, že i developerská činnost může přinášet hodnotné a trvale udržitelné prostory, vybudované v souladu s naší ESG strategií.

Co čeká projekt dál v blízké budoucnosti, a kdy bude hotový jako celek?

Právě otevíráme Mucha Muzeum, což je první velký milník v oživení paláce Savarin. V následujících měsících postupně přivítáme nové gastro nájemce. Díky tomu začne Palác Savarin opravdu ožívat a stane se novým kulturním i společenským centrem.

Dokončení celého projektu Savarin bude ještě nějakou dobu trvat. Jakmile však získáme všechna potřebná povolení, budeme schopní otevřít celý komplex do tří let. Naší vizí je, aby se Savarin stal jednou z nejvýznamnějších destinací v Praze a střední Evropě, a už nyní se tento cíl začíná naplňovat.

Děkujeme za rozhovor.