skip_main skip_menu

6. 3. 2022

Madeira: Perla Atlantiku

Ostrovní říše už ze své podstaty působí kouzlem odlišnosti, ale ne každý ostrov může nabídnout tak velkou hustotu přírodních a kulturních skvostů jako Madeira. Svahy tohoto sopečného ostrova zvedající se do téměř dvoukilometrové výšky jsou vymodelované do bizarních rozeklaných hřebenů mezi stržemi roklin a dolin, tropické klima je pak dekorovalo vavřínovými a eukalyptovými lesy a spoustou nádherných vodopádů. Krásu Madeiry poznal už Kryštof Kolumbus, který se nezamiloval jen do jejího bohatství, ale také do dcery guvernéra sousedního ostrova Porto Santo. Současní Kolumbovi následovníci navíc poznali turistický potenciál místa, přičemž moudrou politikou zajistili nedotčenost přírody vyjma obydlených přímořských oblastí a zároveň připravili vlídné a komfortní zázemí všem vyznavačům nevšedních zážitků. Navíc tady najdete jeden světový unikát: více jak tisícikilometrovou síť levád, vodních kanálů, díky nimž mohou turisté pronikat do lůna jinak zcela nepřístupné džungloidní krajiny. K tomu madeirská kuchyně, víno, rum a dobro všeho druhu. Jste zváni.

Text a foto Robert Bazika, cestovatel a průvodce CK Kudrna Brno

2 hlavní ostrovy | 4 hodiny letecky z Prahy | 150 km2 vavřínových pralesů | 1000 km levád

„Život je o zážitcích a zážitky začínají za hranicí komfortu.“

 

IMG_4320

Zážitek přímo vrcholový

Nejvyšší vrchol Madeiry, Pico Ruivo, se na dvanácti kilometrech od pobřeží zvedá do úctyhodné výše 1862 metrů. Naštěstí se skoro do stejné výšky dá vyvézt autem nebo turistickým autobusem. Na třináctikilometrovou túru (6,5 km tam a zpět) se zhluboka nadechněte, neboť dechberoucích výhledů na okolní krajinu se nezbavíte po celou dobu výletu. Přes nemalé převýšení je celý trek vedený po komfortní stezce, která vás provede po hřbetech pradávné sopečné kaldery, pod rozervanými věžemi Pico das Torres, několika tunely, sedly, kolem krutě vytvarovaných kmenů ořešáků až k vrcholovým vyhlídkám na celý ostrov a nedozírnou mořskou hladinu na obzoru. Vyrazte za dobrého počasí a brzy ráno, byla by škoda pokazit si zlatý hřeb dne závojem odpoledních mlžných mraků.

IMG_4237

Za vůní cukrové třtiny

Porto da Cruz na severovýchodě ostrova je malebnou vesničkou střediskovou dekorovanou majestátnou Orlí horou, nevelkou pláží s výhledem na 40 km vzdálený ostrov Porto Santo a shlukem okolních podhorských vesnic, kde každý osadník vlastní aspoň jedno políčko s vysokými stvoly cukrové třtiny.

V březnu se rozjede sklizeň naplno a vůně z místního cukrovaru roznáší přímořský vítr do širokého okolí. Nemalou porci třtiny spolyká také vyhlášená palírna madeirského rumu, která je naštěstí otevřená celoročně. Turisté mohou posedět a ochutnat destilát, který musí minimálně rok zrát v dubových sudech, nebo třeba více jak dvacet let staré archivní kousky. A věřte, že přes garantovanou „dlouhověkost“ vám zakoupená láhev doma dlouho nevydrží.

IMG_4547

Espada či espetada

Unikátní kuchyně je charakteristická pro nejedno oceánské zákoutí a Madeira nemůže být výjimkou. Pokud si vyberete ubytování v centru hlavního města Funchal, budete mít možnost na konci každého dne zavítat do bývalé chudinské rybářské čtvrti Zona Velha, kterou mladí místní umělci nedávno přetvořili na útulné útočiště všech požitkomilných „místňáků“ i turistů. Madeirskou specialitou číslo jedna je strašidelně vypadající úhořovitá ryba tkaničnice atlantská (lokálně zvaná espada, čili meč). Rybu s obřími zuby a neméně výraznýma očima vynáší z kilometrové hloubky podmořské proudy k okolním rybářským osadám. Servíruje se nejčastěji s rýží, spoustou vařeného i syrového ovoce a zeleniny. Nezapomeňte si jako předkrm dát housku se znamenitým slaným máslem s medvědím česnekem a vše zapít místním vínem s lakonickým názvem Madeira. Ale pozor, je smíchané s vinnou pálenkou, která spolu s tradiční místní technologií zrání v horkém podkroví domů vinařů (původně v podpalubí obchodních lodí) dělá z tohoto nápoje nasládlý, hodně alkoholický (až 20%) a nebezpečně pitelný drink. Espadu si někteří návštěvníci ostrova mohou splést s espetadou, zdomácnělou pochoutkou místních pastevců. Na kousky nakrájené hovězí maso se obalí v česneku a bobkovém listu, potře máslem a napíchne na větvičku mladého vavřínového stromu. Špíz pak stačí upéct na rožni a voňavá dobrota je na stole.

IMG_4231

Jiná Madeira

Objevitel a první guvernér ostrova João Gonçalves Zarco nazval v roce 1418 Madeiru ostrovem dřeva (v portugalštině madeira = dřevo). V průběhu dalších staletí získal několik dalších přízvisek: ostrov věčného jara, ostrov květin, věčně zelený ostrov atd. Na nejvýchodnějším výběžku, Ponta de Sao Lorenco, však nehledejte nic tomu podobného. Zcela odlišný reliéf vyprahlé pustiny hraje doslova všemi barvami, a to neplatí jen o okolních svazích kopcovité pláně, ale také o útesech a příbřežních skaliscích. Osmikilometrová procházka (4 km tam a zpět) vás snadno provede tímto nevšedním místem až k vyhlídce na poslední mys s věží majáku a k zasněnému výhledu k naší domovině kdesi za oceánem. Cestou se můžete osvěžit okoupáním na pláži z černých kamínků či si půjčit mořský kajak k pádlovačce okolní zátokou.

IMG_4434

Nejkouzelnější koupačka

Pláží na jižním prosluněném pobřeží najdete několik desítek. K té nejkouzelnější (dle mé zkušenosti) se vyplatí přejet až na opačné severní pobřeží. Cestou doporučím návštěvu unikátních lávových tunelů poblíž přímořského městečka Sao Vicente. Více jak kilometrová podzemní procházka vám přiblíží bouřlivý vznik ostrova: uvidíte obří, celkem 6 kilometrů vysoké sopečné hory, jejichž větší část se nachází pod povrchem, 2 kilometry jejich výšky se pak tyčí nad vlnami Atlantiku. Zároveň vás připraví na další nevšední zážitek u vesnice Seixal. Samotná osada trůnící na pobřežním útesu několik desítek metrů nad mořem by se mohla ucházet o titul nejmalebnější vísky ostrova. Dole pod ní vytvořila černá láva spolu s mořským příbojem pás rozervaných útesů a skal, mezi nimiž se ukrývá pár unikátních jezírek s vyhřátou a jen mírně slanou vodou smíchanou z dešťových srážek a pěny mořských vln. Místní z vesnice sem přicházejí ke každodenní koupeli jen v županu a s povděkem kvitují, že davy plážových turistů leží ve vzdálenějších resortech. Pokud vás neuspokojí plážička s jemným černým pískem, tak lávová jezírka si vychutnáte třeba i v dešti.

IMG_4376

IMG_4282

IMG_4170