Irsko: Road trip zemí mýtů a legend

Město za zády

Ráno v Dublinu je tiché a uvolněné – město jako by ještě zadržovalo dech, než se probudí. Podél řeky Liffey se ozvýají rytmické kroky běžců, Grafton Street rozeznívají první kytary buskerů a od doků po Phoenix Park se pomalu probouzí kavárny, obchody i památky. S kávou v ruce a mapou na sedadle spolujezdce se vydejte na jih, kde se pobřeží vine jako nekonečná stuha.

Za okny brzy zmizí zástavba hlavního města a otevřou se před vámi zelené vlny hrabství Wicklow, přezdívaného zahrada Irska. Husté dubové a borové lesy se prolínají s otevřenou krajinou, vodopády se tříští o břehy jezer porostlé kapradím a obloha se odráží na vodních hladinách hladkých jako zrcadlo. V srdci Wicklow Mountains se před vámi vynoří zřícenina kláštera v Glendalough, vesnici z 6. století. Říká se, že mniši tady dříve slýchali zpěv andělů unášený větrem. Až budete stát na břehu stejnojmenného jezera, možná je taky zaslechnete… Vaše další cesta se bude dál ještě chvíli vlnit horami, než klesne k pobřeží Irského moře.

Na jih

Jak míle ubíhají, pole se rozšiřují a vzduch je s každou zatáčkou slanější. Brzy se před vámi objeví řeka Lee, jejíž smyčky pomalu ovinují Cork. Druhé největší město Irska na vás nebude pokřikovat ani se hlasitě hlásit o pozornost. Místo toho vás tiše okouzlí: barevnými fasádami georgiánských řadových domků, výhledy z klenutých kamenných můstků, smíchem ozývajícím se z kaváren. English Market vás naláká vůní čerstvého chleba, čerstvými ústřicemi nebo plátky vyzrálých sýrů. Až se unavíte, poseďte na zahrádce některého z místních pubů a porovnejte místní stouty – Beamish a Murphy’s. Cestou na západ pak necháte za zády mírné kopečky a táhlé břehy, které vystřídají drsné útesy, klikaté zatáčky a první opravdový nádech oceánu.

Ring of Kerry

Cork se vzdaluje ve zpětném zrcátku a silnice před vámi tančí mezi kopci a živými ploty, loukami a kamennými domky ošlehanými časem. Krajina se rozšiřuje a barvy se mění: tak jasnou zeleň jako tady neuvidíte nikde jinde na světě. Ring of Kerry, turistický okruh dlouhý necelých 180 km, se vine kolem pobřeží, výběžků a skrytých zátok a podle mnohých nabízí tu nejkrásnější podívanou z celého Irska. Za jeho začátek můžete považovat třeba Killarney a první zastávku absolvovat ve stejnojmenném národním parku. Téměř na každém dalším kilometru narazíte na hrad, zámek či zříceninu, za každou zatáčkou budete brzdit a vytahovat foťák kvůli dechberoucím výhledům na Atlantik – stříbrný a nekonečný, ostrovy, jezera, hory nebo líně se procházející ovce. Ani s občerstvením si nebudete muset dělat starosti: hospody se pokaždé objeví právě tehdy, když je budete potřebovat. Miska horkého chowderu a pinta piva chutnají po dlouhém dni jízdy chutnají jaksepatří zaslouženě.

Papuchalci, delfíni a ticho

Z Killarney na poloostrov Dingle je to asi hodina jízdy. S každým kilometrem jako byste se vzdalovali přítomnosti a ve vzduchu bylo cítit něco staršího… Možná magie? V přístavu stejnojmenného města se lodě pohupují na mírných vlnách, veselé barevné domky se odrážejí ve vodě a nápisy v irštině připomínají, že tady k vám mluví historie. Silnice vás povede dál na západ podél zakulacených kamenných domečků z dob Keltů připomínající úly divokých včel, dokud nedojedete k vesnici Dunquin a známému vyhlídkovému bodu nad kamenným chodníčkem strmě se svažující k miniaturnímu, prastarému přístavišti kdesi dole, kde se vlny rozbíjí o úvaziště. Naproti v moři, zahalené mlhou, leží Blasket Islands: království papuchalků a starodávných příběhů. Při vyhlídkové plavbě pravděpodobně nebudete vědět, kterým směrem se dřív dívat: na rozeklané útesy a ústí skrytých jeskyní, dolů do vody na tuleně, delfíny či žraloky nebo nahoru na hejna mořských ptáků, z nichž nejvýraznější jsou bezesporu roztomilí papuchalci, kteří na ostrovech hnízdí… A pokud zatoužíte po opravdovém tichu, nechte se vysadit na Great Blasket Island a pohodlnou procházkou si ho obejděte. Nebude se vám chtít vracet.

Kde se oceán potkává se zemí

Z nejzápadnějšího kouta Irska se cesta vine na sever k asi nejznámějšímu přírodnímu divu ostrova: Moherským útesům. Možná je znáte z fotek, ale nic vás ale nepřipraví na chvíli, kdy je uvidíte na vlastní oči. Téměř 214 metrů vysoké stěny se tyčí z Atlantiku, tvarované větrem, solí a časem. Rackové vám krouží nad hlavou, vlny se hluboko dole rozbíjejí na mořskou mlhu a na vás jako by působil zvláštní, nový druh gravitace – jako byste stáli na samém okraji světa. Legenda také praví, že pod útesy leží potopené město, jehož zvony můžete za bouřlivých nocí zaslechnout v příboji. V tu chvíli vám nic nebrání tomu věřit…

Za uměním a poníky

Příští zastávka: Galway, město umění, barev a skvělých fish & chips (nejlépe u McDonagh’s). V létě ulice ožívají jakousi bezstarostnou radostí, které bezpochyby napomáhá i Galway International Arts Festival – oslava umění, kterou jinde na světě neuvidíte. Potom na mapě poskočte ještě o kousek výš, do nespoutaného regionu Connemara. Tady se mluví irsky, pije se na zdraví (Sláinte!) a vzduch voní zemí a kouřem. Na takových místech je snadné pochopit, proč tolik keltských příběhů hovoří o „thin places“ – lokalitách, kde je hranice mezi světem lidí a světem bájí téměř neznatelná. Užijte si dosytosti úchvatné výhledy na rozlehlé pustiny, mokřady plné rašeliny třpytící se v mlžném oparu, jezírka třpytící se jako mince na dně kašny a divoké connemarské poníky, jejichž srst září v kontrastu s tmavozeleným porostem.

Na rozcestí

Blíží se poslední úsek cesty. Civilizace za okýnky pomalu ubývá, vrcholy kolem se zdají vyšší a vyšší, barvy tmavnou. Hrabství Donegal před vámi otevírá nezkrocené srdce Irska: drsné, bičované větrem, ohromující. Pokud jste se nebáli nahlédnout před okraj útesů Moherských, zkuste ještě jiný level: Slieve League se tyčí neuvěřitelných 601 metrů nad mořskou hladinou. Turistů potkáte pomálu, společnost vám budou dělat spíš mořští ptáci a, ano, vichr. I přes fyzické nepohodlí vás ale stejně něco bude nutit na chvíli zůstat – možná ten klid, který zbude, když vám vítr z hlavy vyžene všechny ostatní myšlenky.

Nyní máte na výběr. Varianta první: Stočit volant jihovýchodně, zamávat zeleným pastvinám a černým pintám a zamířit zpátky na dublinské letiště. Varianta druhá: Pokud máte vyřízenou autorizaci ETA nutnou pro vstup do Spojeného království, můžete bez obav překročit hranice do Severního Irska a pokračovat v road tripu. Tenhle kousek ostrova má bezpochyby také co nabídnout… Ať tak či tak, až budete doopravdy odjíždět – s pár kamínky v botách, plným fotoalbem a srdcem možná těžším, než byste byli na začátku čekali – Irsko na vás bude čekat zase příště s novými příběhy.

10x inspirace

Festivaly a akce / Kde se cestou zastavit

• Galway International Arts Festival, 14.–27. 7. 2025 ● Patří k nejznámějším evropským festivalům všeho umění: od divadla přes hudbu, tanec, literaturu nebo výtvarno až po pouliční představení.
• Puck Fair, 10.–12. 8. 2025 ● Jeden z nejstarších a nejpodivnějších irských jarmarků konající se každý rok ve stejnou dobu v Killorglin. Jednou z hlavních atrakcí je korunovace kozla.
• Sounds from a Safe Harbour, 11.–14. 9. 2025 ● Festival hudby, tance, výtvarného umění, dialogu a spolupráce konající se každé dva roky v Corku.

Gastrotipy / Co cestou ochutnat

• Čerstvé ústřice a slávky (Cork a Galway): rovnou z moře, slané, sladké, nezapomenutelné.
• Brown bread (téměř kdekoliv): hutný, oříškově vonící, nejlépe namazaný slaným irským máslem.
• Dušené maso / irish stew: vydatné, horké jídlo plné masa (obvykle jehněčího), brambor, mrkve a cibule.
• Boxty: irský druh bramboráku, někdy křupavý a smažený na pánvi, někdy měkký a nadýchaný, pokaždé vynikající.
• Rybí polévka / seafood chowder: krémová, plná čerstvých ryb a mořských plodů, ultimátní comfort food.
• Rebarborový koláč: tradiční sladkokyselý dezert irských domácností i kaváren, nejlépe chutnající uprostřed rebarborové sezóny.
• Čaj a scones: rituál (dopolední i odpolední), velmi důležitý (v tom nejlepším smyslu slova).